Už jsem se o tom krátce zmínil v zážitcích z města Korat, kde k tomu došlo. Ale tahle historka je kapitola sama pro sebe…

Green Snake - had na chodníku v Koratu

Vraceli se takhle pozdě večer do guest housu, když v tom najednou mě podvědomí samo zastavilo a donutilo zaostřit na zem. Když jsem v tropech, tak nějak podvědomě monitoruji terén, 2-3 metry před sebou. Ne, že bych neustále koukal pod nohy, ale prostě pořád vím, kam šlapu. Takže jsem se zarazil asi metr před zelenou klikaticí a povídám: „Hele, had.“ Vůbec si nás nevšímal. V klidu pokračoval ve své cestě po chodníku a jak vidíte z následujících fotek, nakonec vlezl do nějakého stánku.

Chřestýšovec Zelený v plné kráse - Thajsko 2005

V té době jsme ještě nevěděli, co je to za hada, ani zda je jedovatý. Ale komu jsme ho ukázali, ten se zděšeným výrazem říkal „Green snake, green snake!“ a tvářil se, jako kdyby viděl ducha.

Třeba tady ukazuji našeho hada mladým thajkám, se kterými jsme se seznámili ve vlaku a se kterými jsme pak podnikli výpravu do pralesa Khao Yai.

Thajky obdivují fotku hada - Thajsko 2005

Říkal jsem si, až dorazíme do Khao Soku k Sandokanovi (pralesní průvodce, kterého jsem znal už z předchozích výprav), ten bude určitě vědět, co je to za hada.

Jenže Sandokan, překvapivě řekl:
- „To je green snake, kde si ho vyfotil?“
- „To vidím taky, že je to zelenej had, ale co je to za druh?“
- „Prostě Green Snake, my mu jinak neříkáme“
- „A je jedovatej?“
- „Celkem dost. Né smrtelně, ale kdyby vás uštknul, tak to bude problém. Noha pfff a end of trip“

Při tom „Pfff“ ukázal, jak by mi noha natekla na dvojnásobek normální velikosti.

Pak jsem ještě hledal na netu a v různých atlasech a o žádném Green Snakovi nikde ani zmínka. Takže dodnes nevim co přesně to bylo za hada.